1. Stavební a územní legislativa

Každá čerpací stanice je stavbou vyžadující:

• Územní rozhodnutí a stavební povolení,
• soulad se zásadami územního plánování,
• respektování požadavků na dopravní napojení, hlukové limity, a ochranu podzemních vod.

Po dokončení stavby je nutné stanici řádně kolaudovat. Jakákoli změna stavby (např. rozšíření, výměna technologie) často vyžaduje nové správní řízení.

2. Ochrana životního prostředí

Velmi přísná pravidla se týkají:

• Ochrany vod – prevence úniků pohonných hmot, havarijní plány, kontrola těsnosti nádrží,
• odpadového hospodářství – nakládání s nebezpečnými odpady, vedení evidencí,
• emisí – zejména z odvětrávání nádrží (VOC).

Každá stanice musí být připravena na kontrolu ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí).

3. Technické normy a revize

Provozovatel má povinnost:

• zajistit pravidelné revize nádrží, výdejních stojanů a elektroinstalací,
• vést technickou dokumentaci k zařízení,
• dodržovat normy ČSN (např. ČSN 65 0201 – čerpací stanice PHM).

Případné nedostatky může kontrolovat nejen TIČR, ale i HZS v rámci požární bezpečnosti.

4. Obchodní zákon a značení

Každá stanice musí:

• být řádně zapsána v obchodním rejstříku,
• mít vyřešené smluvní vztahy s dodavateli,
• správně označovat produkty, včetně cen (zákon o cenách a zákon o ochraně spotřebitele),
• plnit povinnosti EET (pokud opět aktivní), případně mít řešeno dálkové odečítání.

5. Bezpečnost práce a školení

Provoz musí být v souladu se zákoníkem práce, zejména:

• BOZP a PO školení zaměstnanců,
• přítomnost hasicích přístrojů,
• pravidelné praktické nácviky havárií (povinnost v rámci IPPC stanovení nebo havarijního plánu).